Na pěst.

Už je to tu zas, další den na ho*no. Vlastně špatný už to bylo včera na hokeji. Nejlíp to asi vystihl Zahi slovy "kdyby došlo na samostatný nájezdy, tak bych se rozjel, na modrý zabrzdil a hodil mu tam žabku, to by bylo jistý".
Potom ten budíček v půl šestý! Tak jsem se těšila, že pojedu s poloprázdnýma zavazadlama, když jsem dala taťkovi ty kalhoty, ale teta se zbláznila a nabalila mi spoustu jídla. Což je vlastně nakonec dobře, aspoň neumřu hlady a nemusim nic vařit.
Pak si v kupéčku přisedla slečna, co si hrozně nahlas do netěsnících sluchátek pouštěla dokolečka Touhu od Landy. Teda nevim, jestli jako furt dokolečka, ale vždycky, když se mi nějakým zázrakem podařilo usnout a pak se zas bohužel vzbudit, tak hrála ta stejná "písnička".
Do práce jsem dorazila nas*aná na 100 %, úkoly jsem neměla, prezentaci jsem neměla, nakonec jsem teda ani dom nejela a dodělala to tam. V 10 dojela Číča a oznámila mi, že mi zlomila kartáč na vlasy (uááá, co je to za děsnou úchylku česat se cizim hřebenem?!). Můj maličkej, oranžovej, s obrázkem pejska! Zrcátku bude smutno. Budu plakat.. A do kompu byly zapojený moje repráčky, aniž by se kdokoliv aspoň zeptal, jestli mi je teda z bytu může odvízt. (Když jsem dojela do práce znova po škole, tak už tam nebyly, bojím se zeptat.)
Do školy jsem dorazila jen tak tak, abych stihla vytisknout úkol, prezentaci a ostatní kravinky, do čtvrtýho patra jsem běžela. (Aspoň už tenhle týden nemusim cvičit.) Pozitivní bylo, že na němčinu skoro nikdo nedorazil, takže sem diplomaticky vysvětlila, že moje prezentace je příliš úžasná a byla by fakt škoda, kdyby ji slyšelo jen tak málo lidí (takže ji budu muset trochu předělat, bezva). Každý pondělí si s láskou vzpomenu na naši němčinářku na gymplu, jak jsme ji nenáviděli za to, že po nás chce milion slovíček a gramatiku, která se nepoužívá ani v Německu. Díky ní si připadám tenhle semestr na němčině fakt geniální :).
Dobrá nálada vydržela jen do chvíle, než jsem dojela po práci domů, v kartáči, kterej jsem minulý týden pečlivě vydrbala a od té doby nepoužila, jsem zas našla blonďatý vlasy obalený lakem. Já už fakt potřebuju někoho zabít, tohle neni normální, to si mám na všechno dát cedulku "DON'T TOUCH IN CASE U DON'T WANNA DIE"?! A někdo uklízel koupelnu, takže nejen, že mám už jen půl poličky na svých 300 věcí, protože na druhé půlce je místo pro 3 jiné, ale nemůžu najít svůj kytičkovej věšáček na houbičku, kterej jsem zrovna chtěla přilepit znova :(.
Tak jsem si řekla, že na to kašlu, nakrájela jsem si hermelínek a čabajčičku (došly olivy, snad na ně zítra nezapomenu), že si pustim Scrubs. Zhasnu velký světlo, cvaknu lampičkou a.. DAMN IT! Prasklý vlákno.
Tohle už fakt neni normální, už jen chybí, aby mi spadl strop na hlavu. Jsem dneska fakt úplně mega vytočená, je to smutný, protože ty věci vypadaj jak maličkosti, ale znáte to, stokrát nic..

Blondýnka.

Můj quest úspěšně pokračuje. Včera jsem byla u kadeřnice, snažíme se zbavit těch zbytků černý barvy, takže jsem zas o pár odstínů světlejší. A jako bonus mám v patce tmavě růžovej flek. :) Původně to teda měla být červená, když Peťa tu barvu patlala, tak to vypadalo, jak když mi vrazila sekyrku do hlavy, nakonec to chytlo nějako růžově, u hlavy víc, směrem ke konečkům to tmavne a ztrácí se. Hezký. Akorát si s tim připadám trochu blbě teda. :D A skoro nikdo si toho jako nevšim, což mě trochu štve, protože bych chtěla slyšet, jak je to strašně krásný! A navíc to ani nejde vyfotit (co se taky divim, když fotim mobilem), abyste mi vy mohli říkat, jak mi to hrozně sluší a nic hezčího jste nikdy neviděli. :)
A taky jsem byla nakupovat, dvoje džínečky mám a super tričko, ze kterýho už ale nemám takovou radost, ale to přejde. :)

Dotkni se slunce.

To řikala včera nějaká hosteska od Metaxy. Já to tu asi přejmenuju na Alkoholický blog. Ono se toho moc nezmění.
Včera megagut akce v Café 04. Ani jsem si nestačila sednout a už jsem dostala Sun Tonic gratis od Mišičky. Mi mělo bejt hned jasný, jak to dopadne. Pak nám nejhodnější Nikolka nosila protekční žetony do soutěže, takže máme každej asi 50 klíčenek Metaxa, šťastnější vyhráli tričko nebo paruku (fakt vkusná), což bylo stejně jedno, protože když hostesky zmizly, došla Nikola a zeptala se nás, co bysme chtěli, že jí tam něco zbylo, takže nakonec máme paruku a vějíře všichni, všeobecná spokojenost. :) Akorát tu Metaxu jsem fakt neměla exovat, to byl trochu slabší nápad.
Nebudu se v tom zbytečně hrabat, dom jsem dorazila před šestou v příšernym stavu, z cesty trolejbusem (z kalby se snad jezdí rozjezdem, ne?!) si pamatuju jenom nějakýho ožralýho borca, co se mě ptal, jestli s nim půjdu na panáka, tak jsem řekla "Ani náhodou", a pak jsem se vzbudila na konečný. Cestou mezi bytovýma dveřma a postelí jsem ze sebe sházela oblečení, padla jsem do postele a vzbudila se o dvě a půl hodiny později (naštěstí sama od sebe, 2 minuty před budíkem). To bylo 8.28 a v 8.49 jsem už stála na zastávce. Takže je asi jasný, jak momentálně vypadám. Sedim v práci ve slunečních brýlích, abych neodpuzovala zákazníky, a modlím se, aby těch 12 hodin uběhlo fakt hodně rychle. A to počitám, že nejlepší krize přijde tak za dvě, tři hodinky..
Navíc ráno vstavám před šestou, abych stihla vlak do Pardubic. A musim se nějak přibližně zkulturnit, aby maminka neřekla, že žiju jak prase. :D

Špatná nálada.

Tak nevim, jestli je to tim podzimem, ale poslední týden je fakt bída. Naštve mě každá prkotina, lidi nenávidim, protože dejchaj a navíc hrozně nahlas! Škola mě nebaví, v práci mě to nebaví, sedět doma mě nebaví, už ani na ten slkhl nemám chuť.. Snad se to brzo zlepší, nebo začnu věřit tomu, že lidi páchaj na podzim víc sebevražd :).
Ale abych nepřeháněla, tak mám i světlý chvilky. Třeba dvě denně. To mě napadne nějaká gut myšlenka a strašně se těšim, až ji zrealizuju. No ale pak přijde na věc a už mi to tak supr nepřijde a zas jsem naštvaná, že ani na takovýhle věci nemám náladu. Tak trochu vicious circle. Třeba dneska se celý den těším na Huma, němčinu, naturalistickou morálku a teorii pravdy. No a jen přijdu dom, tak mám chuť akorát ležet a čučet na seriály.
Ale musim se pochválit, dokopala jsem se dneska vstát ráno a jít na osmou (!) na fyziku :). To byl takovej pozitivní moment dnešního dne, neni to se mnou asi eště úplně zlý. A ve škole jsem vydržela sedět až do těch čtvrt na sedm. Akorát Aristoteles měl smůlu, touha po meníčku u Chluparů byla větší :).
Jo a taky jsem včera byla na hokeji. Asi po padesáti letech zas :). No vypadalo to trochu jak exhibiční vystoupení. Ale čekala jsem větší řev, Brňáci se chlubí, že jsou lepší jak my z Pardubic, ale teda nic moc jako. Choreo pěkný (možná mi teda chybí ta tma po gólu a blikající světýlka, čekala jsem že k tomu osvětlení aspoň naběhnou borci s barevnýma fóliema), ale že jim mexická vlna chcípne v kotli.. :D Stejně doufám, že se Kometa dostane do Extra, abych mohla chodit na Pardubice se koukat :).
No nic, jdu s tim udělat krátký proces a trochu něco do školy vymyslet, už na to kašlu tak moc a tak dlouho, že to i mně samotný přijde blbý :).

Holčičí záležitosti.

Tak mi bylo řečeno, abych zas už konečně něco napsala. A co já bych pro Míšu neudělala :).
Už fakt nebudu pít! Jako opravdu čestný pionýrský, už to začíná být za hranicema. Celý minulý týden v lihu, vyvrcholilo to úžasným sobotním grilováním zakončeným flaškou. Jako víc flaškama, ale myslim takovou tu hru, co se hraje na lyžařskym výcviku vesměs. No radši nebudu moc rozepisovat, co se tam všechno dělo, modří vědí, nicméně jsme byli všichni hrozně na s*ačky, takže si to asi umíte představit. Nejsvětlejším bodem večera byla opilá Míša, která měla hroznou touhu se se mnou neustále líbat (no já jsem na tom nebyla o moc jinak). Nutno podotknout, že ji Martinovi trochu závidim, holka šikovná (neni zač!) :D. Sice mě pak asi během čtvrt hodiny stihla dvakrát schválně (!) zlít vodou, ale kdo by se na ni dokázal zlobit? Nepamatuju si, proč to udělala, ale určitě jsem si to zasloužila :).
Pak tu bylo to úterý. Čtyři piva v Bakeru, jedna velmi potěšující SMSka a asi 40 Frisec ve Čtrnáctce. Jo a Lenička s ulomenym nehtem a její hyperaktivní kamarád. Trojkovej rozjezd, ach jaká to radost :).
Středeční večer se nesl ve znamení nahánění tohoto kamaráda. Nejdřív nás vyhnal na Favál na nějakou PdF & FSpS party, což bylo přesně tak strašný, jak to zní. Dorazil s půlhodinovym zpožděnim a po větě "Jen si tam hodim věci a přijdu za váma" jsme ho už neviděly. Naštěstí každou prekérní situaci zachrání Livin, takže náhradní plán byl jasnej. Po zjištění, že na tomto místě se nachází pouze jedna okouzlující bytost, která nespadá do množiny nás tří (Lenka, já a Dáša), a že nebezpečně blízko se pohybují dvě osoby, které bych opravdu nerada střetla (hádejte, co se stalo o 10 minut později), jsem naštěstí spatřila dva bývalé kolegy z germanistiky, takže aspoň bylo kam si sednout a s kym se zakecat :). Lenka se celý večer domlouvala s tim svym, kdy teda jako dojde, odpověď zněla pokaždé "Za půl hodiny" (krom jednoho "Za 5 minut", následovaného asi třemi "Za půl hodiny", a jednoho "Nemáš číslo na taxík?"). V půl třetí jsme se s Dášou zvedly, šly se na Českou napapat (zrovna k trafice přijelo auto s bagetkama čerstvýma, tak jsme pána o dvě poprosily, dostaly jsme je asi o 12 korun levnějc). Cestou tam jsme ještě stihly potkat toho kamaráda s ještě jednim kamarádem (pohled na něj se mě zeptal: "Fakt už chceš jít domů?" :)), ale se slovy "Kluci, vy jste fakt tragédi" jsme pokračovaly v cestě. Nutno podotknout, že Lenička v noci nepřišla domů :).
No a potomhle všem jsem ráno vstávala v 8 (do postýlky jsem se dostala někdy před pátou, protože jsem měla děsivě moc energie a nemohla jsem jen tak zalehnout) a zastavila jsem se až odpoledne, rozkoukala první řadu Scrubs a teď tu ležim a chce se mi neskutečně spát!
Kvůli tomuhle nemám vůbec na nic čas. Takže zítra ve 3 po práci, kde si udělám nehtíčky, si dám hezky solárko, nechám si od Kristínky udělat vlásky, pak si půjdu koupit něco pěkného na sebe a večer se uvidí :).

No ty vole.

Tak jsem se konečně dokopala a koupila si žehličku na vlasy. Remington. Prý jsou dobrý. Na tom by ještě nic nebylo. Ale ona nefungovala! Vůbec ty diodky neblikaly, jak měly, po půl hodině v zásuvce jsem na ní pořád ještě udržela ruku, což nepředpokládám, že bych na na 230°C rozehřátém teflonu měla. No nic, řekla jsem si a utikala ji reklamovat. (No.. utikala.. po týdnu.) To taky ještě neni pointa, něco se po*ere každou chvíli. Nejlepší "zábava" přišla na reklamacích v Datartu.
Přijdu tam, najdu přepážku, počkám, až na mě dojde řada, položim krabici na pult a povidám: "Dobrý den, já bych chtěla reklamovat žehličku na vlasy". Borec se na mě málem ani nekoukne a začne něco ťukat do klávesnice. Teda spíš vypadal, jak když tam má rozjeto 'Všema deseti', jeden úder za minutu, nepřítomně čučí do monitoru. Pak se mu začly zavírat oči. Čekám 2 minuty, 5 minut, furt nic, furt ťuká. Pak se zeptá: "Jméno?", nadiktuju jméno. 2x zopakuju. Zeptá se na adresu, 3x zopakuju, dodám, že Pardubice. Nakonec po půl hodině se velmi neartikulovaně zeptá, co že je s tim jako v nepořádku. Tak mu to povim, následuje dalších několik minut nekonečného ťukání. Pak jde okopírovat účet. U kopírky se klátí jak bodlák ve větru. Nakonec mi dá podepsat papír s reklamací s tím, že až to bude, tak se ozvou.
Výsledkem této půlhodinové snahy je to, že se jmenuju Peháková (debil), problém se žehličkou je takový, že, cituji: "po plůlhodině se nahřeje na max 50. cca" a stav výrobku je, cituji: ",". Jo a BTW bydlím v Praze Malešicích, PSČ 10000 (kde to jako je?!).
Když bylo po všem, teprve jsme zjistily, co tam ten evidentně totálně na kopr zaměstnanec zplodil. No tak jsem se otočila na podpatku a naklusala zpátky k pultíku vedle (s tim blbečkem se fakt bavit nehodlám a navíc ho, soudě podle jeho absence, už vyrazili) a sympatickému mladému brigádníkovi, kterého jsem se předtím ptala, kde že mají reklamace, a který už ke konci toho výstupu, kdy jsme se s Leničkou už prakticky nahlas bavili o tom, že to pako je totálně ožralý, pokukoval, co se děje, že jako kolega je jaksi mimo a že ten reklamační papír je mi vlastně na nic. Chudák pán, co zrovna reklamoval mikrovlnku, která nehřeje (s tim teplem by to v Datartu měli eště nějak globálně vyřešit asi), si pak potvrzení o reklamaci radši dvakrát přečetl, než podepsal, se slovy: "Když jsem slyšel, co slečna povidala..". Načež mu ten pěknej (jako fakt) borec odvětil, že to byl jiný kolega, který zrovna ten den nebyl ve své kůži.
Nakonec všechno dobrý, žehlička snad bude brzo, do tý doby si budu rvát vlasy tou Lidčinou, která má totálně zdemolovanou jednu destičku. Lepší než si nevyžehlit vlasy vůbec, že :). A jako bonus mám ještě svetříček (nesmí mě v něm vidět Gabka, nebo zas budu poslouchat, že mám moc velkej výstřih) a vestičku úžasnou bílou s kožíškem okolo kapucky :).

Uf.

Tak už je to všechno za mnou. Hlavně teda to stěhování. 50kilová taška s jídlem, to byla fakt lahůdka. Ale zvládla jsem to, i těch 20 kilo knížek, aniž bych musela někoho potupně prosit o pomoc :). Jsem na sebe pyšná a zítra si koupím něco pěknýho na sebe za odměnu.
Taky mám za sebou konečně ten prokalenej tejden. V úterý to začlo a na sobotní oldies party v Kníničkách v tělocvičně to skončilo :). Fakt ale, že jsme to s těma panákama trochu přehnaly.. Detaily z pátečního Karibiku snad radši ani nebudu rozepisovat, by mě taky možná mohli zavřít, bůh ví, jestli tomu borcoj bylo už aspoň 15 :D.
A začla nám škola. Fakt super. Dneska jenom němčina, ale myslim, že jsem se moc dobře nezapsala, když první, co jsem řekla, bylo, že nesnášim němčinu :). Nicméně paní doktorka vypadá vesele, a když jsem jí řekla, že nemám talent na jazyky, její odpovědí bylo "Ani bych neřekla", což potěší :).
Ne všechno je ale dneska dobrý, zrovna jsem zjistila, že jsem nějak prošvihla přihlašování k tématům z Epistemologie, příště asi budu číst maily pořádně. Když já jsem si k tomu chtěla v klidu sednout a kouknout se na ty témata pořádně, a ne kliknout na první, který uvidim, abych to měla z krku, a pak zjistim, že k tomu neni co napsat.. No nic, určitě to půjde nějak vyřešit :). Nj, je vidět, že semestr už zas začal :).

Svoboda slova.

Tohle jsem původně jako vůbec nechtěla psát, ale Michalka se prej nudí, nebo co, tak jsem si řekla, že vám to povim.
Je to hnus. Tohle je můj blog a já si tu chci psát, co mě napadne! Ale nemůžu. Ne že by mi to někdo zakázal, ale vždycky uvažuju, kdo všechno se tady k tomu může dostat. A to, co s klidem vyprávim kamarádům u piva, bych asi úplně nechtěla, aby se dostalo k mamince třeba :). Neni to nespravedlivý? Timhle vás připravuju o spoustu kvalitních zážitků, protože mám strach :). Proto jsem tu nenapsala, jak jsem polila pivem hlavy těch dvou zvrhlíků na záchodě v Livinu, ani to, že jdu znovu darovat oocyty, tentokrát to ovšem není z mojí hlavy, zavolali sami :). I když většina z těch, co to tu čtou, to už stejně všechno vědí, tak stejně. Žiju v iluzi, že tu chodí i spousta cizích lidí, kteří by moje historky ocenili :).
Jo a dneska byl u nás v solárku nějakej dealer L'oréalu a měl všechno za polovinu! Tak jsem si hned vzala řasenku Double Extension Carbon za 200 (vzhledem k tomu, že poslední řasenku jsem měla za 49 korun, tak jsem si to zasloužila). Jo a ještě Peťa si vzala lesk na rty Glam Shine 6h, a ten je teda jako fakt úplně moc super! Asi až ten pán (mimochodem neskutečnej kořen!) zas přijede, tak si taky koupim, váhám ale mezi timhle a timhle. Asi si vezmu oba, jeden za kilo, nekupte to :D.

New Look.

Tak jsem se zas kvalitně ožrala.. Ne, nebudu vám to vyprávět, strašná story, ale jinak pařba jako gut :). No a neskončily jsme zas ve 3 ráno ležet na Svoboďáku?! Já se asi s Gabkou přestanu stýkat, protože tohle už je fakt o ledviny :D.
No to bylo v úterý a teď jsem zrovna dorazila s Leničkou z další akce, kterou jsem si úžasně užila, ačkoliv jsem měla pocit, že jsme jediné dvě, co se baví.. Mám zas novou zkušenost do života (kurňa, s těma nehtama se ale blbě píše!) - bavit se dá, přátelé, i bez alkoholu! No, ne úplně, ale jsem naprosto střízlivá - možná aji díky tý 20minutový procházce do kopečka s taškou těžkou jak kráva (Jéé, já jsem vám vlastně ještě nevyprávěla o stěhování, co? Tak až zítra, stejně to bude pokračovat. A snad už i končit.) - ale mám radost, že jsem konečně unavená normálně a ne společensky.
No a úplně nejvíc hot news - mám krááásný nový vlásky! Teda oni mi je asi všichni chválí jen tak ze slušnosti, ale já z nich mám neskutečnou radost a ani Mačo mi ji nemůže zkazit :). Nehledě na to, že mi ten chemickej narovnávač sežral totálně tu černou barvu, takže si konečně můžu vybrat nějakou jinou třeba :).


Jako na nic krom těch vlásků nekoukejte, byla jsem úplně mimo, když jsem to fotila :).

Jupijou.

Tak jsem se zas konečně kvalitně ožrala. Sice to bylo už v úterý, ale já prostě teď fakt nemám čas sdělovat novinky bezprostředně. Začlo to jako nevinná oslava neúspěšné obhajoby a skončilo to ve 4 ráno ležením uprostřed Svoboďáku a pozorováním hvězd. Hlavně Gábinka měla celý večer pocit, že mi z někdy dluží strašně moc piv a panáků, což jsem nepochopila, nicméně nebránila jsem se :). Takhle dobře jsem se za 40 korun snad ještě nikdy neopila. Hlavně s Gabkou je vždycky o zábavu postaráno, tak jsem ani neměla strach, že bude nuda..
Další dobrá zpráva je ta, že mám konečně kde bydlet! 5 minut do práce, 20 minut k fakultě plus nějaká ta chůze ze Smetanovy, ale co už, aspoň udělám něco pro své zdraví :). V pondělí se stěhuju, netuším sice, jak odtáhnu všechny ty krámy, navíc pokoj bude nutno trošku přestěhovat, ale hlavně že už mám z krku ten stres a shánění! Navíc je tam konečně internet a taky pračka!
Pak mám taky radost z toho, že se nebudu muset vzdávat tancování ani přes semestr! Sice jenom jednou týdně budu chodit, ale zas to bude skoro zadarmo a nebude ze mě zas lemra jak doteď. Fakt nevim, jak budu pochytávat ty taneční sestavy, když standardně jsou lekce dvakrát týdně, ale Lucynka říkala, že prý mi věří, tak si budu teda taky věřit :).
Jo a ve středu jdu konečně ke kadeřnici, nechám si chemicky narovnat vlásky, aby se už nikdy neopakovalo to, co je možné vidět na fotkách o pár příspěvků níže. Jako nic proti, věřim Pétě, že má zkušenosti, ale opravdu si neumim představit, že si umyju vlasy a ony se nezkroutí. Ale tak uvidíme, za ty prachy by to mělo chvíli vydržet! Hlavně je dobrý, že to bude odrůstat a ne se vymývat jak třeba objemovka. Což mi připomíná, že si musim vytisknout ten obrázek, podle kterýho chci ostříhat :). No jenom doufám, že mi ty zbytky vlasů, co mám ještě na hlavě, nevypadaj kompletně..