neděle 28. září 2008

No ty vole.

Tak jsem se konečně dokopala a koupila si žehličku na vlasy. Remington. Prý jsou dobrý. Na tom by ještě nic nebylo. Ale ona nefungovala! Vůbec ty diodky neblikaly, jak měly, po půl hodině v zásuvce jsem na ní pořád ještě udržela ruku, což nepředpokládám, že bych na na 230°C rozehřátém teflonu měla. No nic, řekla jsem si a utikala ji reklamovat. (No.. utikala.. po týdnu.) To taky ještě neni pointa, něco se po*ere každou chvíli. Nejlepší "zábava" přišla na reklamacích v Datartu.
Přijdu tam, najdu přepážku, počkám, až na mě dojde řada, položim krabici na pult a povidám: "Dobrý den, já bych chtěla reklamovat žehličku na vlasy". Borec se na mě málem ani nekoukne a začne něco ťukat do klávesnice. Teda spíš vypadal, jak když tam má rozjeto 'Všema deseti', jeden úder za minutu, nepřítomně čučí do monitoru. Pak se mu začly zavírat oči. Čekám 2 minuty, 5 minut, furt nic, furt ťuká. Pak se zeptá: "Jméno?", nadiktuju jméno. 2x zopakuju. Zeptá se na adresu, 3x zopakuju, dodám, že Pardubice. Nakonec po půl hodině se velmi neartikulovaně zeptá, co že je s tim jako v nepořádku. Tak mu to povim, následuje dalších několik minut nekonečného ťukání. Pak jde okopírovat účet. U kopírky se klátí jak bodlák ve větru. Nakonec mi dá podepsat papír s reklamací s tím, že až to bude, tak se ozvou.
Výsledkem této půlhodinové snahy je to, že se jmenuju Peháková (debil), problém se žehličkou je takový, že, cituji: "po plůlhodině se nahřeje na max 50. cca" a stav výrobku je, cituji: ",". Jo a BTW bydlím v Praze Malešicích, PSČ 10000 (kde to jako je?!).
Když bylo po všem, teprve jsme zjistily, co tam ten evidentně totálně na kopr zaměstnanec zplodil. No tak jsem se otočila na podpatku a naklusala zpátky k pultíku vedle (s tim blbečkem se fakt bavit nehodlám a navíc ho, soudě podle jeho absence, už vyrazili) a sympatickému mladému brigádníkovi, kterého jsem se předtím ptala, kde že mají reklamace, a který už ke konci toho výstupu, kdy jsme se s Leničkou už prakticky nahlas bavili o tom, že to pako je totálně ožralý, pokukoval, co se děje, že jako kolega je jaksi mimo a že ten reklamační papír je mi vlastně na nic. Chudák pán, co zrovna reklamoval mikrovlnku, která nehřeje (s tim teplem by to v Datartu měli eště nějak globálně vyřešit asi), si pak potvrzení o reklamaci radši dvakrát přečetl, než podepsal, se slovy: "Když jsem slyšel, co slečna povidala..". Načež mu ten pěknej (jako fakt) borec odvětil, že to byl jiný kolega, který zrovna ten den nebyl ve své kůži.
Nakonec všechno dobrý, žehlička snad bude brzo, do tý doby si budu rvát vlasy tou Lidčinou, která má totálně zdemolovanou jednu destičku. Lepší než si nevyžehlit vlasy vůbec, že :). A jako bonus mám ještě svetříček (nesmí mě v něm vidět Gabka, nebo zas budu poslouchat, že mám moc velkej výstřih) a vestičku úžasnou bílou s kožíškem okolo kapucky :).

pondělí 22. září 2008

Uf.

Tak už je to všechno za mnou. Hlavně teda to stěhování. 50kilová taška s jídlem, to byla fakt lahůdka. Ale zvládla jsem to, i těch 20 kilo knížek, aniž bych musela někoho potupně prosit o pomoc :). Jsem na sebe pyšná a zítra si koupím něco pěknýho na sebe za odměnu.
Taky mám za sebou konečně ten prokalenej tejden. V úterý to začlo a na sobotní oldies party v Kníničkách v tělocvičně to skončilo :). Fakt ale, že jsme to s těma panákama trochu přehnaly.. Detaily z pátečního Karibiku snad radši ani nebudu rozepisovat, by mě taky možná mohli zavřít, bůh ví, jestli tomu borcoj bylo už aspoň 15 :D.
A začla nám škola. Fakt super. Dneska jenom němčina, ale myslim, že jsem se moc dobře nezapsala, když první, co jsem řekla, bylo, že nesnášim němčinu :). Nicméně paní doktorka vypadá vesele, a když jsem jí řekla, že nemám talent na jazyky, její odpovědí bylo "Ani bych neřekla", což potěší :).
Ne všechno je ale dneska dobrý, zrovna jsem zjistila, že jsem nějak prošvihla přihlašování k tématům z Epistemologie, příště asi budu číst maily pořádně. Když já jsem si k tomu chtěla v klidu sednout a kouknout se na ty témata pořádně, a ne kliknout na první, který uvidim, abych to měla z krku, a pak zjistim, že k tomu neni co napsat.. No nic, určitě to půjde nějak vyřešit :). Nj, je vidět, že semestr už zas začal :).

čtvrtek 18. září 2008

Svoboda slova.

Tohle jsem původně jako vůbec nechtěla psát, ale Michalka se prej nudí, nebo co, tak jsem si řekla, že vám to povim.
Je to hnus. Tohle je můj blog a já si tu chci psát, co mě napadne! Ale nemůžu. Ne že by mi to někdo zakázal, ale vždycky uvažuju, kdo všechno se tady k tomu může dostat. A to, co s klidem vyprávim kamarádům u piva, bych asi úplně nechtěla, aby se dostalo k mamince třeba :). Neni to nespravedlivý? Timhle vás připravuju o spoustu kvalitních zážitků, protože mám strach :). Proto jsem tu nenapsala, jak jsem polila pivem hlavy těch dvou zvrhlíků na záchodě v Livinu, ani to, že jdu znovu darovat oocyty, tentokrát to ovšem není z mojí hlavy, zavolali sami :). I když většina z těch, co to tu čtou, to už stejně všechno vědí, tak stejně. Žiju v iluzi, že tu chodí i spousta cizích lidí, kteří by moje historky ocenili :).
Jo a dneska byl u nás v solárku nějakej dealer L'oréalu a měl všechno za polovinu! Tak jsem si hned vzala řasenku Double Extension Carbon za 200 (vzhledem k tomu, že poslední řasenku jsem měla za 49 korun, tak jsem si to zasloužila). Jo a ještě Peťa si vzala lesk na rty Glam Shine 6h, a ten je teda jako fakt úplně moc super! Asi až ten pán (mimochodem neskutečnej kořen!) zas přijede, tak si taky koupim, váhám ale mezi timhle a timhle. Asi si vezmu oba, jeden za kilo, nekupte to :D.

New Look.

Tak jsem se zas kvalitně ožrala.. Ne, nebudu vám to vyprávět, strašná story, ale jinak pařba jako gut :). No a neskončily jsme zas ve 3 ráno ležet na Svoboďáku?! Já se asi s Gabkou přestanu stýkat, protože tohle už je fakt o ledviny :D.
No to bylo v úterý a teď jsem zrovna dorazila s Leničkou z další akce, kterou jsem si úžasně užila, ačkoliv jsem měla pocit, že jsme jediné dvě, co se baví.. Mám zas novou zkušenost do života (kurňa, s těma nehtama se ale blbě píše!) - bavit se dá, přátelé, i bez alkoholu! No, ne úplně, ale jsem naprosto střízlivá - možná aji díky tý 20minutový procházce do kopečka s taškou těžkou jak kráva (Jéé, já jsem vám vlastně ještě nevyprávěla o stěhování, co? Tak až zítra, stejně to bude pokračovat. A snad už i končit.) - ale mám radost, že jsem konečně unavená normálně a ne společensky.
No a úplně nejvíc hot news - mám krááásný nový vlásky! Teda oni mi je asi všichni chválí jen tak ze slušnosti, ale já z nich mám neskutečnou radost a ani Mačo mi ji nemůže zkazit :). Nehledě na to, že mi ten chemickej narovnávač sežral totálně tu černou barvu, takže si konečně můžu vybrat nějakou jinou třeba :).


Jako na nic krom těch vlásků nekoukejte, byla jsem úplně mimo, když jsem to fotila :).

sobota 13. září 2008

Jupijou.

Tak jsem se zas konečně kvalitně ožrala. Sice to bylo už v úterý, ale já prostě teď fakt nemám čas sdělovat novinky bezprostředně. Začlo to jako nevinná oslava neúspěšné obhajoby a skončilo to ve 4 ráno ležením uprostřed Svoboďáku a pozorováním hvězd. Hlavně Gábinka měla celý večer pocit, že mi z někdy dluží strašně moc piv a panáků, což jsem nepochopila, nicméně nebránila jsem se :). Takhle dobře jsem se za 40 korun snad ještě nikdy neopila. Hlavně s Gabkou je vždycky o zábavu postaráno, tak jsem ani neměla strach, že bude nuda..
Další dobrá zpráva je ta, že mám konečně kde bydlet! 5 minut do práce, 20 minut k fakultě plus nějaká ta chůze ze Smetanovy, ale co už, aspoň udělám něco pro své zdraví :). V pondělí se stěhuju, netuším sice, jak odtáhnu všechny ty krámy, navíc pokoj bude nutno trošku přestěhovat, ale hlavně že už mám z krku ten stres a shánění! Navíc je tam konečně internet a taky pračka!
Pak mám taky radost z toho, že se nebudu muset vzdávat tancování ani přes semestr! Sice jenom jednou týdně budu chodit, ale zas to bude skoro zadarmo a nebude ze mě zas lemra jak doteď. Fakt nevim, jak budu pochytávat ty taneční sestavy, když standardně jsou lekce dvakrát týdně, ale Lucynka říkala, že prý mi věří, tak si budu teda taky věřit :).
Jo a ve středu jdu konečně ke kadeřnici, nechám si chemicky narovnat vlásky, aby se už nikdy neopakovalo to, co je možné vidět na fotkách o pár příspěvků níže. Jako nic proti, věřim Pétě, že má zkušenosti, ale opravdu si neumim představit, že si umyju vlasy a ony se nezkroutí. Ale tak uvidíme, za ty prachy by to mělo chvíli vydržet! Hlavně je dobrý, že to bude odrůstat a ne se vymývat jak třeba objemovka. Což mi připomíná, že si musim vytisknout ten obrázek, podle kterýho chci ostříhat :). No jenom doufám, že mi ty zbytky vlasů, co mám ještě na hlavě, nevypadaj kompletně..

sobota 6. září 2008

Kecy, kecy, kecy.

Tak mám zas touhu si tu vyblinkat různý věci, tak si kdyžtak zacpěte oči, jestli vás to nezajímá :). Předně jsem chtěla říct, že nový album Volbeat je naprosto bomba! Trochu rozměklý, ale stejně dobrý, nic jinýho teď neposlouchám :). Spolu s Lostprophets - Start Something, Fall Out Boy - From Under the Corc Tree a Last Goodnight - Poison Kiss (a možná ještě Simple Plan - Simple Plan) to je úplně nej nej nej, co jsem v poslední době slyšela :). Teď jsem si stáhla Niceland, tak uvidim, co z toho vyleze..
Pak tak jsem chtěla říct, že mě začínají štvát ti anonymní lidi, co mi poslední dobou furt píšou na icq a znaj mě, nevim odkud. Nemyslim ty, co čtou tenhle blog (zdravim!) ale dneska jeden pán na icq, co mě viděl na přednášce Filosofie a estetika živé přírody (mám pocit, že jsem ji měla zapsanou tak loni touhle dobou) a měl dotazy typu "jak je to se státnicema na fildě?". Jak to mám vědět?! Bože! Všude je to napsaný. A ani mi nechtěl říct, kdo je, protože se prý vůbec neznáme, a drze mě oslovil "Šnečku". Tak co mi tyká, když se neznáme?! A vůbec - jak přišel na můj profil v ISu, když se neznáme? No nic. Mám dneska zas super náladu a všichni mě vytáčej, tak jestli se sem dostane, což asi jo, tak "neber si to osobně!" :).
Dál jsem zjistila, že mi hrozně chybí můj dřívější život, který přerušila ta největší chyba, co jsem kdy udělala (kdo ví, ví..). Jak se kalilo pořád, krásná jsem byla, na super privátě jsem bydlela, po Andrejkovi se mi stýská, kde je mu asi konec? Chjo, kdybych mohla změnit jedinou věc v životě, tak bych nikdy nedopustila, aby se stalo, co se stalo. Zkomplikovalo mi to od té doby úplně všechno na bůh ví jak dlouho dopředu. Jenom doufám, že s koncem září se všechno vrátí do normálu. Aspoň relativního, nic už nebude jako dřív.. No nic, konec nostalgie :).
Tohle mě napadlo včera, když jsme s holkama seděly v Potrefený huse a hlavně pak, když jsme vyrazily do Karibiku. Jako jo, ta hudba byla strašně nahlas, basy duněly, DJ byl neskutečně ukecanej a okolo byli všichni tak o 5 let mladší než já, ale stejně, tohle byly ty časy, který jsem v životě milovala. Ale už jsem stará na to asi, nechci dopadnout jak 40letá rašple, co se strašně zoufale snaží vypadat na 16. Chjo, se trochu bojim, že nebudu umět důstojně zestárnout :D. Na druhou stranu 22 neni tak strašlivej věk, ne? Ale tak fu*k it, nehodlám se tim dál zabývat, mám před sebou ještě 9 hodin v práci, tak si nebudu kazit náladu :).
A vůbec, jdu si do Buffi pro Farfalle Spinaci, mám hlad :). Tak.