Holčičí záležitosti.

Tak mi bylo řečeno, abych zas už konečně něco napsala. A co já bych pro Míšu neudělala :).
Už fakt nebudu pít! Jako opravdu čestný pionýrský, už to začíná být za hranicema. Celý minulý týden v lihu, vyvrcholilo to úžasným sobotním grilováním zakončeným flaškou. Jako víc flaškama, ale myslim takovou tu hru, co se hraje na lyžařskym výcviku vesměs. No radši nebudu moc rozepisovat, co se tam všechno dělo, modří vědí, nicméně jsme byli všichni hrozně na s*ačky, takže si to asi umíte představit. Nejsvětlejším bodem večera byla opilá Míša, která měla hroznou touhu se se mnou neustále líbat (no já jsem na tom nebyla o moc jinak). Nutno podotknout, že ji Martinovi trochu závidim, holka šikovná (neni zač!) :D. Sice mě pak asi během čtvrt hodiny stihla dvakrát schválně (!) zlít vodou, ale kdo by se na ni dokázal zlobit? Nepamatuju si, proč to udělala, ale určitě jsem si to zasloužila :).
Pak tu bylo to úterý. Čtyři piva v Bakeru, jedna velmi potěšující SMSka a asi 40 Frisec ve Čtrnáctce. Jo a Lenička s ulomenym nehtem a její hyperaktivní kamarád. Trojkovej rozjezd, ach jaká to radost :).
Středeční večer se nesl ve znamení nahánění tohoto kamaráda. Nejdřív nás vyhnal na Favál na nějakou PdF & FSpS party, což bylo přesně tak strašný, jak to zní. Dorazil s půlhodinovym zpožděnim a po větě "Jen si tam hodim věci a přijdu za váma" jsme ho už neviděly. Naštěstí každou prekérní situaci zachrání Livin, takže náhradní plán byl jasnej. Po zjištění, že na tomto místě se nachází pouze jedna okouzlující bytost, která nespadá do množiny nás tří (Lenka, já a Dáša), a že nebezpečně blízko se pohybují dvě osoby, které bych opravdu nerada střetla (hádejte, co se stalo o 10 minut později), jsem naštěstí spatřila dva bývalé kolegy z germanistiky, takže aspoň bylo kam si sednout a s kym se zakecat :). Lenka se celý večer domlouvala s tim svym, kdy teda jako dojde, odpověď zněla pokaždé "Za půl hodiny" (krom jednoho "Za 5 minut", následovaného asi třemi "Za půl hodiny", a jednoho "Nemáš číslo na taxík?"). V půl třetí jsme se s Dášou zvedly, šly se na Českou napapat (zrovna k trafice přijelo auto s bagetkama čerstvýma, tak jsme pána o dvě poprosily, dostaly jsme je asi o 12 korun levnějc). Cestou tam jsme ještě stihly potkat toho kamaráda s ještě jednim kamarádem (pohled na něj se mě zeptal: "Fakt už chceš jít domů?" :)), ale se slovy "Kluci, vy jste fakt tragédi" jsme pokračovaly v cestě. Nutno podotknout, že Lenička v noci nepřišla domů :).
No a potomhle všem jsem ráno vstávala v 8 (do postýlky jsem se dostala někdy před pátou, protože jsem měla děsivě moc energie a nemohla jsem jen tak zalehnout) a zastavila jsem se až odpoledne, rozkoukala první řadu Scrubs a teď tu ležim a chce se mi neskutečně spát!
Kvůli tomuhle nemám vůbec na nic čas. Takže zítra ve 3 po práci, kde si udělám nehtíčky, si dám hezky solárko, nechám si od Kristínky udělat vlásky, pak si půjdu koupit něco pěkného na sebe a večer se uvidí :).