Změna je život.

Konečně! Konečně jsme se přestěhovaly! Už se nemačkáme na kolejích, ale rozvalujem v krásnym bytečku. :) Jak se dalo předpokládat, schytala jsem nejmenší pokoj, ale na oplátku je nejhezčí. Ono se špatně hádá o větší pokoj s někym, kdo má přítele a chce si ho tam nastěhovat na nějaký čas.. Čim mám asi argumentovat? No nic, ségra bude spát na zemi. :D Aby mi to nebylo líto, tak jsem si hnedka koupila trávově zelenej kobereček a křiklavě růžovou deku. (V Jysku, sorry, Mítku.. :)) Chtělo by to nějaký barevný polštářky, aby bylo dílo dokonáno.
Při téhle příležitosti jsem přišla na zajímavou věc - měla bych se konečně přestat stěhovat. Jednak mě to už nebaví (jsem tu tři a půl roku a tohle je šestý místo, kde bydlim!) a druhak je nemožný kamkoliv jet, abych nemíjela nějakej bývalej privát. Směrem na nádr, směrem do práce dokonce dva. Eště že ten Komárov a Komín jsou tak z ruky. :)
A taky jsem se rozhodla, že začnu se sebou něco dělat. Včera jsem byla na chi-toningu, bolí mě celej člověk, i svaly, o kterejch jsem ani netušila, že se na mym těle vyskytujou. Zítra si koupim botičky na cvičení (protože moje nový Niky věnovala maminka babičce na chatu se slovy: "Ty stejně necvičíš.") a ve středu vyrazim na H.E.A.T. Těšim, těšim. :) A v sobotu na Bosu. Už jsem si našla všechny hodiny, který se mi hodí (a neni jich málo), takže moje úžasný předsevzetí možná dokonce aji vyjde. :) Ta středeční je teda v 7.15, takže to možná posunu na čtvrteční odpoledne, ale i tak, nečekala jsem, že se dokopu k nějaký aktivitě. :)