čtvrtek 10. července 2008

Ze života.

Vyvolávat duchy je blbost. Možná to bylo tim alkoholem nebo proto, že prý jsem na duchy moc přísná, ať už to znamená cokoliv. Prostě to nejde, no, dneska poslední pokus, pak na ně kašlu, neexistujou :).
A bolí mě všechny svaly v těle, nejvíc ramenní kloub. Není to moc sval, ale bolí nejvíc. Nemám ráda ty cviky, co děláme, ať koukaj být učinný, nebo je prokleju :).
Jo a zjistila jsem, že moje "štěstí" na divný lidi pominulo jenom na chvíli. Poslední dobou se mi čim dál častěji stává, že si za mě sedaj v šaline. To máme jednoho dědka, co měl asi Tourettův syndrom v poslední fázi, protože při těch jeho nadávkách bylo trapně i mně. Dál by tu byl pán s tuberkulozou a dneska další, co ho něco lechtalo v nose, ale za nic na světě by se nevysmrkal. A navíc měl takovou zvláštní úchylku - posmrkoval v pravidelných intervalech a v dokonalém rytmu. Ke konci cesty jsem se přistihla, že kývu nohou do taktu.
Eště něco jsem chtěla vám říct, ale už si asi nevzpomenu. Neměla bych vysazovat ten lecithin.

Žádné komentáře: