Teddy.

Dneska jsem si uvědomila strašlivou skutečnost - na tomhle blogu není ani jediná fotka mého pejsánka! A přitom je to prakticky jediná oběť mých pokusů o focení. Tak jsem se rozhodla, že to napravím a zaplavím to tu jeho obrázkama. Obrázků není nikdy dost, vypadá to tu bez nich smutně. A Teddy je navíc hrozně cute, pro tenhle účel jako stvořený :).

Tak tady leží pejsek v travičce:

A tady sedí u mojí nohy:

A tady u mamky na klíně:

Jeho oblíbený místečko v koupelně u pračky:

Asi zdechlej po procházce:

Takhle ho mám nejradši:


Stačilo? Jo? K sežrání, že? Tak já už toho nechám, no :).

Výkřik do tmy.

Další nudný večer. Plkárna mrtvá, icq mrtvý, jabber mrtvej, nikdo nevolá,.. Do postele nemůžu, jednak tam mám spoustu věcí a nechce se mi je odklízet, takže dneska asi spim buď na gauči, nebo na hračkách z éry komunismu, kterýma jsem se odpoledne zaplavovala, navíc mám čerstvě nalakovaný nehtíčky a nechci si je zeslonit. Normálně jsem zjistila, že mám dvě slepičky na klíček :). Akorát jedna má asi obrnu, nějak divně nakřivo nožičky jí trčí. Jo a klíček postrádám. Což je celkem blbý, když uvážíme, že ty potvory fungujou pouze v kooperaci s ním. Mamka říkala, ať tam vrazim imbusák (to je mi ale trochu líto, co když to zviřátka nepřežijou). A taky sem našla spoustu igráčků. Sestřičku, hasiče, policajta, kuchaře, řidiče,.. dokonce s proprietkama :). A elektrickou násobilku. Soudě podle kresby na obalu tak někdy z 50. let. Tyjo, takový poklady!
Navíc jsem dneska udělala ještě jednu službu světu - našla jsem v nastavení klikátko, které umožňuje komentovat moje vysoce sofistikované názory na aktuální dění komukoliv. Tak se nestyďte, ráda si přečtu slova chvály (jiný si nechte pro sebe, jsem dost citlivá a mohlo by mě to rozplakat) z úst vaší klávesnice :).
A vůbec, jdu koukat na House, lepší jak do stropu, stejně dřív než ve 4 neusnu..

Zoufalství.

Tak jsem dneska konečně byla v novém solárku. Teda krom toho, že absolutně nechápu, jak to chtějí stihnou tak, aby se v pondělí mohlo otevírat, protože v podstatě je tam kompletně hotová pouze podlaha (jako jo, je tam nějakej pokus o bar a vitrínku za nim, taky už jsou tam nastěhovaný stroje - jeden je úplně strašně vymakanej, má zavlažování a stříká vůni a má tvarovanou plochu na ležení a milion regulací a vychytávek a vypadá jak ze Star Wars - a je hotová koupelna, ale chybí tam dveře do kabinek, dvě skleněný stěny, televize, křesla,.. jo a manikúra a kadeřnictví, což neni úplně málo, když si vezmu, jak má vypadat manikúra a kadeřnictví), tak jsem taky měla tu čest vidět Ten software. No potěš. Jako dotykovej monitor dobrý, vypadá to namachrovaně. Ale jestli pomocí Toho a čtečky čárových kódů dokážu vyplnit byť jednu permanentku.. To se asi ještě nasmějem :). Ale zatím z toho všechny máme jen srandu. Znáte takový ten smích, který vás přepadne, když jste naprosto v koncích? Tak přesně takovou srandu myslim :).
A vůbec nejhorší je, že mi dneska celý den cuká sval. Podle googlu se jmenuje přední sval pilovitý a podle mě už mě začíná celkem vytáčet. Já vim, nedostatek vápníku/sodíku/hořčíku/draslíku. Ale ovoce jim, zeleninu jim, mlíko piju a teď jsem dokonce zjistila, že v jednom balení chipsů je 1300 mg sodíku. Tak co po mně ten blbej sval chce?!

Asi umírám, nebo co.

Protože jinak si neumim vysvětlit, že jsou všichni poslední dobou tak milí na mě :). Furt mi někdo něco chválí. Včera za mnou dokonce nějaká paní běžela z vlaku, aby se mě zeptala, jakou mám značku džínů, protože prý "mají super kapsy!" :). Nj, moje milovaný Crossy, konečně si taky někdo všiml. (BTW se konečně vejdu do džínů, který jsem na Vánoce nezapla asi o deset čísel!)
A taky se na mě furt někdo usmívá. Naposled dneska ráno pan řidič náhradní dopravy. Tak buď vypadám jak malej dement a ty úsměvy jsou soucitný, nebo mám věčně něco na ksichtě, nebo nevim. Asi jsem na konci života a vesmír se mi snaží ten zbytek zpříjemnit :). Nebo jsem prostě kočka a mám hezký kalhoty :D.
Jsem slyšela, že člověk má nejvíc energie 24 hodin před smrtí. No, vzhledem k tomu, jak se mi nechce nic dělat.. Ale dneska zazvonil budík v nelidských 8.30 a já jsem se prakticky bez váhání vyvalila z postýlky. OK, teorie o sexy slečně se odkládá :).

Samý lepší.

Spousta drobných radostí se mi přihodila tenhle víkend :). Jmenovitě dva seriály, jedna knížka a jedna kapela. Tak to vezmem popořádku:
Jednak je tu ten House. Se bojim, že je asi sexy :D. Jako fakt, má krásný oči, když se usměje, tak se tlemim jak blbeček :). Asi si zajdu někam na vyšetření, tohle neni normalní zřejmě..
Pak je tu ten druhý seriál - Raines (vysílá to Prima v noci jako Vize zločinu, nebo tak nějak). Opět mě uchvátil hlavní hrdina. Pravděpodobně se přeorientovávám na starý dědky. Ale když on má v sobě něco.. něco jako charisma 50. let. Zní to blbě, ale je prostě k sežrání :). Škoda, že to má jen sedm dílů.
Co se týče literatury, tak jsem si udělala radost a pořídila jsem si od Stephena Webba "Kde tedy všichni jsou?". Geniální. Moc hezky napsaný, nemůžu se od toho urvat. Otázkou je, kolik si z toho odnesu chytrých věcí na machrování :D. Ještě jsem váhala nad Feynmanovými přednáškami z fyziky, ale to až přečtu tohle.
No a dostáváme se k poslední záležitosti, kterou je kapela Late of the Pier. Vůbec nevim, kde jsem k nim přišla, ale ta hudba je prostě dokonalá, nehledě na to, že kluci vůbec nevypadaj špatně. Resp. nebudou vypadat špatně, až budou dospělí.. A navíc mi vylepšují skóre, co se týče věkového průměru těch, co mě v poslední době uchvátili :)

Bebínko.

Janička je blbeček. Ne, nestačí, když to v tom kotníku velmi bolestivě křupne jednou. Ne. Já musim tu nohu napnout ještě dvakrát aspoň, abych si ověřila, že to fakt bolí. A jako jo, bolelo to dost. Chodit naštěstí můžu, jen nemůžu stát na špičce. Nebo na podpatku. Teď je mi to fuk, ale nevim, nevim, jak budu v pondělí tancovat..
A krom toho jsem zjistila, že jsem neskutečně líná! Fakt strašně. Furt bych spala a koukala na Simpsony, jediný štěstí, že zrovna došli :). Tak jsem se teda rozhodla, že dám šanci doktoru Housovi. I když je to namyšlenej ko*ot, ale co už. Ale jako v těch začátečních dílech je takovej divnej - se všema se chce kamarádit a vůbec nikoho skoro nebuzeruje.. A je to snad eště horší :). Když já stejně radši ty kreslený seriály. Jenže Simpsony, South Park a Futuramu znám nazpaměť a Downtown nemůžu sehnat.
Chjo, svět je hrozně nespravedlivej - eště pořádně ani léto nebylo a za chvíli už bude zase zima.

Bububu.

Modřiny, škrábance, naražená kyčel.. No nic :).
Tak jsme to vzali naostro. Všichni vyvolávají Boženu Němcovou a Hitlera, my jsme se rozhodli pro Masaryka. Zajímalo by mě, kdo z nich s tim obratlem (jo, místo ukazovátka jsme použili obratel) hýbal, že nepozná Masaryka od Evy Braunové. Kdyby vás to zajímalo, tak Hitler měl nohu devítku (nebo to ten někdo tvrdil).
No aspoň byla sranda, i když to následné seškrabování vosku mě moc nepobavilo..

Ze života.

Vyvolávat duchy je blbost. Možná to bylo tim alkoholem nebo proto, že prý jsem na duchy moc přísná, ať už to znamená cokoliv. Prostě to nejde, no, dneska poslední pokus, pak na ně kašlu, neexistujou :).
A bolí mě všechny svaly v těle, nejvíc ramenní kloub. Není to moc sval, ale bolí nejvíc. Nemám ráda ty cviky, co děláme, ať koukaj být učinný, nebo je prokleju :).
Jo a zjistila jsem, že moje "štěstí" na divný lidi pominulo jenom na chvíli. Poslední dobou se mi čim dál častěji stává, že si za mě sedaj v šaline. To máme jednoho dědka, co měl asi Tourettův syndrom v poslední fázi, protože při těch jeho nadávkách bylo trapně i mně. Dál by tu byl pán s tuberkulozou a dneska další, co ho něco lechtalo v nose, ale za nic na světě by se nevysmrkal. A navíc měl takovou zvláštní úchylku - posmrkoval v pravidelných intervalech a v dokonalém rytmu. Ke konci cesty jsem se přistihla, že kývu nohou do taktu.
Eště něco jsem chtěla vám říct, ale už si asi nevzpomenu. Neměla bych vysazovat ten lecithin.

Už mi asi hrabe.

Je to tak. Venku je hnusně, do práce nemusím, tak jsem se z nedostatku lepších činností rozhodla vyzkoušet EVP :D. Spíš ale proto, že takovým věcem nevěřím, tak abych se mohla ujistit, že vážně nic mezi nebem a zemí neexistuje. Zapla radio na stanici, kde není žádný signál a vedle jsem položila diktafon (resp. mobil). Jsem zvědavá, co z toho bude. Tipuju, že nic, protože je to jednoduše celé blbost. A i kdyby nebyla, tak mně se prostě takovýhle cool věci nestávají :). No nic, hlavně že je večírek..

Poprvé.

Normálně za dva dny jsem stihla dělat poprvé tři věci :). Teda jako ne úplně poprvé, ale tak třeba poprvé po dlouhé době. Jo a nejedná se o sex, takže jestli čekáte nějaký erotický příhody, tak běžte radši sem.
Takže zaprvé jsem poprvé byla na fitness latině. Bylo to bezva, po dlouhé době jsem si zas dala do těla, což potřebuju čím dál tím víc. Hlavně teda byla na pořadu dne samba, která jse dle mého skromného názoru naprosto nejlepším latinskoamerickým tancem :). Navíc mě potěšilo, že jsem ještě úplně nepohřbila své několikaleté zkušenosti s tímhle druhem aktivity.
Zadruhé jsem poprvé byla na snídani. Tímto děkuji Zdeňkovi za milou společnost a ochotu toto absolvovat se mnou :). Bylo to velmi pohodové, akorát jsem se trochu přežrala toustíků a následně jsem se málem utopila, i když na tom pravděpodobně papání neslo zanedbatelnou vinu.
Čímž se dostáváme ke třetímu poprvé - konečně jsem byla u vodičky! Na Dobráku teplíčko (místy až moc), celkem přijatelné množství lidí, totální antikoncepce ve formě malých parchantů, co si s náma chtěli hrát, a hlavně jsem fakt ráda, že se těm lamám nepodařilo mě utopit, i když se snažili opravdu vehementně. Bůh je ale ztrestal a všichni se spálili :).
A v noci asi byla bouřka, protože jsem slyšela hromy. Já se bouřky hrozně bojím, tak jsem radši zas rychle usla. Akorát se mi pak začlo chtít čůrat, takže jsem stejně musela z postýlky vylízt. A celou dobu jsem se modlila, aby nezačlo lít dřív, než zase usnu. Ale aspoň jsem na záchodě našla na linoleu kaz, co vypadá jak nějaký zviřátko z Ted Sieger's Wildlife :) (kdybyste ten seriál někdo měli, tak bych si ho půjčila!).

Pique-nique.

Mně se to slovo hrozně líbí! :) No nic. Nakonec dopadlo všechno úplně jinak, Janička šla na piknik, ačkoliv věděla, že to dělat nemá. Ale byla sranda, pilo se, žralo se, zpívalo se, igelitky lítaly, ani nevěděly jak (Ty vole, dyť to byly moje věci!) :D
Já bych vám to tak strašně moc chtěla říct! Ono to totiž trumflo i tu polohrubou mouku, co si Pudlík tuhle vysypal do notebooku. Ale ono to nejde, to bylo prostě kouzlo okamžiku :D
Ráno už to tak veselý nebylo, spinkat se chtělo, ale do práce se muselo. Holt kdyby se blbé nebylo, únavou by teď nepadalo. A bříško bolí od smíchu, ale tak posilovat je třeba a prodlužovat život taky.

Ble ble.

Já se picnu. Tenhle týden je bezkonkurenčně nejhorší ze všech za poslední hooodně dlouhou dobu. V pondělí v práci, dneska v práci, spát se mi chce, do parku nemůžu, protože zítra zase v práci a nevstala bych. Navíc večer mám konečně první hodinu té věci, za kterou jsem vyhodila ty šílený prachy. A vůbec se tam netěšim poučena svou vlastní radou z ranního rozjímání :).
A ve čtvrtek mám volno a nikdo na mě nemá čas. Někde se chci vyplácnout u vody a nic nedělat, jenom samý kravinky. Ale sama kravinky teda provozovat nehodlám, to by si mě taky mohli někam odvízt. Žiš! Takovou dobu už paří sluníško a Janička ještě nebyla u vodišky! A nikdo nemůže! Budeme plakat? Ne, sme velká holka!

Rady do života.

Nutně se potřebuju vykecat, tak mi do toho nekecejte:
- Když musíte druhý den do práce na 12 hodin, nechoďte do hospody s tím, že jdete na jedno/jenom hodíte Míše časopisy/budete hned zpátky. Na akci se musíte bezmezně těšit, aby stála za prd a mohli jste brzo vypadnout. Platí i naopak.
- Obnažovat se na ulici neni dobrej nápad.
- Pánové! Pokud dbáte o zdraví své partnerky, strkejte ho do jogurtu. Nízkotučnýho! Bez ananasu!
- Venku je krásně! Ale nejhezčí počasí je mezi půl devátou a půl desátou ráno.
- Student Agency do Mladé Boleslavi nejezdí.
- Na poslednim sedadle ve druhym vagonu to docela hází.
- Vzduch, co se nehýbe, je nechutnej.
- Lidi, co si furt stěžujou, opravdu velmi otravujou okolí.
- Používejte krémy na opalování! Myslim to vážně, rakovina je dost blbá záležitost. To mě napadlo dneska ráno, když mi začlo svítit slunko do pelíšku.
- Nepište smsky ve 4 ráno po návratu z hospody, většinou v nich nevymyslíte nic chytrýho.
- Bílá barva je nejlepší! A červená.
- Michael je diskrétní a Mítek spojitý. Už si nepamatuju, co to přesně mělo být, ale vim, že to bylo hrozně vtipný :)
- Jo a Honzu Klašku chcou všechny baby! Kromě mě, teda. Ale prý mu to neva, tak nevim.
- A především: dneska je úterý! Úterý! Nikoli středa, nikoli čtvrtek. ÚTERÝ!
To by bylo asi tak všechno, tak nějak mě tohle všechno dneska už stihlo napadnout. Taky tomu sama nevěřim, jak jsem výkonná :)