Nostalgie.

Tak už máme zase prázdniny. Teda mě konkrétně se netýkají, protože já mám prázdniny prakticky nepřetržitě poslední tři roky. A o to je to smutnější. Když jsem jela v pátek ráno do práce a viděla jsem ty děcka s kytkama pro třídní a deskama na vysvědčení, bylo mi smutno. Živě si vzpomínám na ten super pocit, když víte, že od zítřka po další dva měsíce nic nemusíte! Tenhle pocit už se nikdy nedostaví poté, co zjistíte, že něco opravdu musíte jen dva měsíce v roce. Ani to léto si člověk tak nevychutná. Jak by řekla Mňága - Ach jo!
Nálada se změnila večer, když jsem po 12 hodinách mířila z práce domů. Šalina plná uřvanejch smradů, co maj radost, že jim rodiče dali vycházky do půlnoci, a jedou se ožrat. A mně bylo blbě i bez toho. Ono 12 hodin koukat do kompu neni žádná sranda. Člověka pak bolí hlava a mně se chce ještě jako bonus blinkat. Ani na ty dva bezva filmy jsem pak už neměla náladu. Ale tak co už, mám volnou celou neděli :)