Nostalgie.

Tak už máme zase prázdniny. Teda mě konkrétně se netýkají, protože já mám prázdniny prakticky nepřetržitě poslední tři roky. A o to je to smutnější. Když jsem jela v pátek ráno do práce a viděla jsem ty děcka s kytkama pro třídní a deskama na vysvědčení, bylo mi smutno. Živě si vzpomínám na ten super pocit, když víte, že od zítřka po další dva měsíce nic nemusíte! Tenhle pocit už se nikdy nedostaví poté, co zjistíte, že něco opravdu musíte jen dva měsíce v roce. Ani to léto si člověk tak nevychutná. Jak by řekla Mňága - Ach jo!
Nálada se změnila večer, když jsem po 12 hodinách mířila z práce domů. Šalina plná uřvanejch smradů, co maj radost, že jim rodiče dali vycházky do půlnoci, a jedou se ožrat. A mně bylo blbě i bez toho. Ono 12 hodin koukat do kompu neni žádná sranda. Člověka pak bolí hlava a mně se chce ještě jako bonus blinkat. Ani na ty dva bezva filmy jsem pak už neměla náladu. Ale tak co už, mám volnou celou neděli :)

Překonávání hranic.

Já už fakt nikdy nebudu pít, ono to za to nestojí. Dva dny za sebou do pěti do rána? Už mi neni 17 :). A za těch 60 hodin jsem snědla jen jeden kuřecí steak a parenicu. A to všechno bylo následováno 24hodinovým spánkem. Zkrátka alkohol nám rozšiřuje možnosti :).

Ale zjistila jsem, že opíjení a střízlivění má několik fází:
1) První drink - Bože, já jsem tu snad jediná střízlivá, dneska to bude vopruz.
2) Druhý/třetí/dle schopností drink - Jéé, to je legrace, všichni jsou tak sluníčkoví.
3) Lehce přebráno - Všichni okolo se motaj, melou kraviny, ale mně to taky už zrovna nemyslí, vybavit si slova oblíbené písničky je fakt problém!
4) Na plech - No ty krávo, jak já se dneska dostanu dom? Fuj, je mi blbě, koho to napadlo se takhle ožrat?!
5) První kontakt s postelí - Ježiš, proč se ten pokoj celej točí? Už abych usla...
6) Probuzení - Kde to jsem?! Vypněte někdo to slunko! Vodu! Vypumpovat žaludek! Umřííít!
7) Prvotní rozpomínání - Já snad ani nechci vědět, co jsem do sebe včera všechno nalila. No fuj, 6 piv! Jo a pak přišel tamten, že dáme panáka. A pak ta flaška Tequily. Du blejt.
8) To nejlepší na konec - Proboha, komu jsem to včera volala?! Nee, jak mě mohli nechat tancovat na stole?! Kde mám kalhotky?!
No.. ehm.. ne takhle úplně doslovně, ale dost podobně :D

Jump.

Tak jsem byla konečně na jumpingu. Jako nářez, málem jsem vyzvracela vnitřnosti. Ale to bude asi tím, že jsem se doteď tak 3 roky vůbec nehýbala, to by rozhodilo každýho :). Na druhou stranu by bylo fajn, kdyby to otevřeli konečně v Brně, po prázdninách by to bylo ideální, až budu trochu v kondici.

A taky nákupy zatím dopadají líp, než jsem čekala - konečně jsem sehnala ty Skechersky, co už jsem je málem oplakala. Jo, já vim, další boty.. No a? :)

Jo a taky kabelu jsem si koupila, ale neprozradím kde, protože tím obchodem většina lidí (včetně mě) pohrdá. Ale byla to prostě láska na první pohled, nemůžu za to :)

3v1

Dostáváte rádi několik věcí za cenu jedné? Tak mazejte do kina na The Happening! Za 129 Kč (studentská sleva v Palace Cinemas) se můžete strachy schovávat pod sedadlem, smíchy válet po zemi a ke všemu zamačkávat slzu dojetí z romantické lásky dvou lidí.
Ne, teď vážně, tenhle film je až strašidelně špatnej, co se týče využití potenciálu námětu v následném zpracování. Vše, co bylo řečeno výše, platí, pouze s tím drobným detailem, že mezi všemi třemi "filmy" je přepínáno bez jakéhokoliv varování a logické souvislosti. Jednu chvíli celé kino umírá smíchy, když Mark Wahlberg mluví s umělou kytkou, vzápětí se v rozpacích chytá za hlavu u jestlimámeumřítchcibýtstebou rozhovoru.
Podtrženo a sečteno - nejlepší na celém filmu byla ta zubní pasta, co jsme dostali ke vstupence :).
Přes to všechno jsem ráda, že jsem kvůli tomuhle vytáhla paty z baráku, doma na notebooku by možná pozbyly zbytku napětí i děsivé scény, které vypadají přeci jen lépe na plátně a živěji si je vychutnáte tak nahlas, jak to umí jen kino :).

Botičky once again.

Tak jsem se asi zrovna zamilovala. Kdybych měla odvahu kupovat boty přes internet (navíc z Ameriky. A ty jejich tabulky velikostí jsou vážně k popukání.), nebo by mi někdo dal letenku do New Yorku, tak už by byly moje. Mluvím o botičkách Balenciaga, ježto jsou naprosto dokonalé :).

Člověk v nich asi bude vypadat trochu jako Transformer, ale tak proč ne, když jsou tak krásný :)
A co teprv ty předělávky od Stevena Maddena!

A ty nejlepší na konec:

No řekněte, jestli nejsou úžasný! A jenom za 99.95 dolaru! Nekupte to :).

Pátek třináctého.

Ne, opravdu na to nevěřim o nic víc než na černé kočky a rozbitá zrcadla, ale co bych to byla za člověka, kdybych odolala pokušení svést všechny špatnosti dnešního dne na datum, že?
Takže:

• Mám dneska hrozný vlasy! Kroutěj se na všechny strany. A navíc na každý půlce hlavy jinak! To je asi můj největší dnešní průšvih :).
• Venku je totálně nechutný počasí.
  
• Už od rána si lidi hrozně vymýšlí a ke všemu sem chodí z větší části jen ti neoblíbení.
• Večer jdu sice do kina, ale úplně sama, protože nikoho Happening asi neláká. Ale já to strašně nutně musim vidět úplně co nejdřív, i když ti, co hodnotili na csfd, se s hvězdičkama moc nepředali. Ale já se na ten film už moc dlouho těším, než abych se na něj vybodla. A je mi vlastně fuk, že půjdu sama, aspoň mi do toho nebude nikdo kecat a nikdo mě pak nebude tahat do hospody, a já se konečně pořádně vyspinkám :). Always look on the bright side of life :).

Žádná další hrozivá věc mě už nenapadá, ale den teprve začal, stát se toho může ještě hodně. Jen doufám, že to budou samé gut věci ve stylu reklamy na Bonaquu :).

To zas byla akce.

Tak jsem se ráno vzbudila a bylo mi blbě. A pak jsem si vzpomněla, že to asi bude těma třema lahvema vína, co jsme včera s Leničkou vypily. Asi si najdu nový kamarády. Abstinenty, nekuřáky, takový, co nesouloží :). Protože jinak se člověk celý večer zabývá rozhovorama o sexu a to není úplně dobrý, když není s kým to realizovat :D.
Jinak akce pěkná, nebýt té divné paní, co naběhla do Buffy těsně před zavíračkou, málem zfackovala našeho nového kamaráda, co s náma hral kulečník, naházela nám koule do děr a prakticky za ucho ho odtáhla domů :). A taky Lenička dostala bezva nápad, že se vyčůrá v záhonku s růžema, akorát si neuvědomila, že je dost na plech, takže když se snažila navlíct si kalhoty, tak hodila nehorázný záda mezi kytičky. A doma jsme čistily rány od trnů :).
Už nikdy nebudu pít!

Stres a letošní úroda.

Jsem ve stresu! Moc. Fakt jo. Neustále někde běhám, něco sháním, nestíhám. Dneska jsem do sebe zvládla hodit jen dvě maličký bagety. To mému stavu asi moc nepomůže :). Ale zato jsem se už třikrát osprchovala :). Miluju sprchování! Mohla bych se sprchovat i dvacetkrát denně, kdybych měla čas. Ale ten prostě nemám. Jo a čas EXISTUJE! A nikdo se mě nesnažte přesvědčit o opaku, nebo budu zlá.
A co se týče úrody, tak letos teda nic moc. Nebo spíš nic, než moc. Seděly jsme dneska s Leničkou na schodech před solárkem přes 3 hodiny, a za tu dobu se v dohledném okolí vyskytlo tak maximálně 10 osob opačného pohlaví v přijatelném věku. A z nich tak 3 skončili na škále 1-10 v plusových hodnotách. Nutno podotknout, že 5 bodů nikdo nepřekonal. A většinou to byly body za pěkný auta. Krize tohle. Nepočítá se jeden pán, co má u mě vždycky bodů minimálně 20 :). Jestli to bude zítra vypadat takhle, tak to asi nebude moc kvalitní pařba..

Rovnováha ve vesmíru.

Tak asi vážně funguje :). Zkouška sice nevyšla, ale odpoledne jsem si koupila Yellow s nějakou bezva soutěží, poslala jsem smsku a vyhrála rtěnku. Ne že by to bylo úplně to samé, ale tak potěší to :). Aspoň jsem si to vyrovnala sama a v Africe jsou všichni živí a zdraví. To je totiž tak - když se vám něco povede, tak se to musí někde vyrovnat. Takže když udělám zkoušku, v Africe někdo umře hlady. Je to trochu morbidní, ale nedá se nic dělat, zákon zachování energie a tak, však to znáte.
Morbidní mi přijde i ta cena za bílé zuby. Koupila jsem si bělicí pero a v noci jsem měla tak psychotický sny, že jsem myslela, že nedožiju rána. I když možná to bylo spíš z té vodní dýmky, kterou jsme za večer na Špilase nabili třikrát :). Každopádně už se moc těším na fotky, minimálně jedna se povedla :).

Jsem tak oblíbená.

Asi mě šlehne. Nejen, že se mi hromadí povinnosti, ale ještě i radosti se začly kupit. A to úplně nejblbějším možným způsobem a sice přes sebe!
Ve středu mě čeká zkouška, na kterou "umim" tak polovinu. Večer je session v Bakeru, ve čtvrtek jsem slíbila účast na Špilasu, ale na to se těším, protože jsem prý V.I.P. (a taky se těšim na vínečko a vodárnu), nebo tak něco :D.
Další týden vypadá zatím naprosto klidně, ale to je pouhé zdání, neb události týdne následujícícho mě pravděpodobně donutí tuto idylku přetvořit v zoufalé pokusy o dopsání seminárek a jiného marastu.
A pak to začne: od neděle do středy v Praze, ve čtvrtek jeden deadline. V pátek jsem už měla být doma a těšit se v hospodě se spolužáky z gymplu, leč nebude tomu tak, páč na sobotu je naplánovaná GrillParty, u níž bych opravdu nerada chyběla. No a v neděli to zatím vypadá na Filmový maraton (a další deadline). Jo a aby toho nebylo málo, tak celý výše popsaný víkend jsem měla strávit ve Velmezu na Mezinárodních dnech filosofie. K mé velké lítosti odkládám toto na příští rok, hru jsem už viděla a pochybuju, že v podání druhé skvadry to bude lepší :)
Uff, jestli tohle zvládnu, tak jsem Superman :)