Zkouškování.

Tak už je to zase tady. Poklidné dny a noci semestru plné alkoholu a jiných radovánek jsou zas na nějakou dobu pryč a nastává období stresu, kávy, energetických nápojů, přehlašování zkušebních termínů (premiéru mám už tento semestr za sebou), písmenek a sprostých slov. Po prvním neúspěchu (byla to prostě tipovačka a o dva body to nevyšlo, no) jsem naběhla do lékárny a nakoupila zásobu lecithinu a očekávám zázrak! A to okamžitě, ne do týdne, to už bude pozdě :)
Taky jsem učinila překvapující závěr - sociologie jsou kecy o ničem a pan Peter L. Berger měl asi nějaký problém s uspokojením, neb 95 % příkladů v jeho knížce se skládá z různých variací na téma sex. Nebo jsem možná přehlédla podnázev knihy. I když je pravda, že jsem teprve na straně 80, možná se ještě dozvím něco, co nevím a co nebude demonstrováno na souloži.

Boty, botky, botičky.

Asi bych se měla přihlásit na odvykačku. Abyste rozuměli, za poslední 2 měsíce jsem si koupila čtvery boty. Ty poslední dneska, ale ty jsem vážně nutně potřebovala, protože do těch Vagabondů už hrozně teklo :). Naštěstí to byla asi tříminutová akce ve stylu "Můžu dostat 38? Donesl byste mi i druhou? Hmm, hmm. Díky, vezmu si je!".

Happy birthday, zombie a jiné radosti života.

Tak máme po Zombie Walku. Akce to byla pěkná, početná (650 mrtvolek), plná krve a pracovních úrazů. Učinila jsem zvláštní objev - drtivá většina náctiletých dívek byla oděna bíle. Nechápu proč, ale byla to tam jedna baletka a nevěsta vedle druhé. Naštěstí to vyrovnávali neschopní dělníci, cyklisti, lékaři a Ježíš Kristus, nejvetší star celé akce, budiž mu země lehká :)

Vtipná byla i naše soukromá arterparty na Vinohradech, kterou ne úplně všichni (jmenovitě Salám) zvládli až do konce:

Jo a happy birthday proto, že moje milovaná sestřička měla v sobotu jeden a dvacet a já u toho nebyla :)

Něco malého na začátek.

Abyste tak asi získali představu, co tak obyčejně dělávám, rozhodla jsem se podělit se s vámi o to, co dělám právě teď:
- sedím v práci
- dočítám "Takzvané zlo" od Konráda Lorenze, abych mohla jednu milou paní docentku následně potěšit seminárkou
- psychicky se připravuji na návštěvu knihovny na ESF, kde mi (doufám) půjčí 2 výtisky téhož díla. A jestli ne, tak si zas něco vyslechnu :)
- a taky musím koupit modelínu a náplasti (protože má krásné nové botičky mi zcela zničily nožičky) a tekutý pudr a ideálně i umělou krev...
Dnešek se zatím nevyvíjí příliš příznivě, ráno jsem se snažila čtvrt hodiny odemknout dveře do práce, až jsem přišla na to, že to asi sama nezvládnu a zavolala jsem šéfce, která měla očividnou radost, že kvůli mně (Já za to nemůžu! To ten blbej klíč!) přijde pozdě na tenis :)
Jo a taky se mi dneska ráno povedly vlasy, to zas z těch lepších zpráv :)

Tak.

A máte to. Jak bych k tomu přišla? Všichni okolo mají už svůj bloggísek, jenom já, největší exhibicionista, kterého znám, nic? No to by tak hrálo.
Nečekejte hory vtipů ani vysoce sofisitkované názory na současnou politickou situaci v naší drahé zemi. Nic takového. Prostě jenom kecy, kecy, kecy.. Na druhou stranu vás to nikdo nenutí číst :)