Patogenní zóna.

Už pár dní se kolem mě vyskytuje pole, které má neblahý vliv na elektronické přístroje. Začlo to zcela nevinně událostí s pracovním názvem Japonec. Tak si tak v pohodičce sedim a koukám na Nic než pravda (čistě pro pobavení nad tim, jak jsou lidi blbí), když tu náhle se ozve mužský hlas, mluvící japonsky na hudebním podkresu ve stylu country. A dokolečka dokola. Naprosto jsem nepochopila, odkud se to line. Jako z kompu, to bylo jasný, ale zdroj jsem nevypátrala. Ani vystoupit a nastoupit nepomohlo, ten vopruz tam byl dál. Trvalo to asi půl hodiny, byla jsem už naprosto zoufalá, Radečkovi s Leničkou se to očividně zdálo jako náramná bžunda, a najednou šlus. Jak když utne.
Uběhl den, na milého Japonce jsem si ani nevzpomněla, když se zčista jasna zjevil jeho kolega. Zas taková pěkná smyčka s ještě lepším podkresem. Ten se držel tak 10 minut a zas ticho po pěšině. Žádnej virus jsem nenašla (kde by se tu taky vzal, já jsem vysoce inteligentní přeci :)), dodnes jsem nepochopila, co po mně chtěli.
Vrcholem byl dnešní den. "Vesele" si sedim v práci, všechno v pohodičce, nic nenaznačovalo, že by zas mělo přijít překvapení. Zvednu se, jdu.. ehm.. třeba na záchod, vrátim se a.. celej obraz v počítači otočenej o 90° doleva! Myšička reaguje kompatibilně s obrazem, čumim jak puk. Jak se tohle sakra stalo..?! No nic, pro nedostatek lepších nápadů ze všech stran byl monitor násilím postaven na pravou hranu. Naštěstí mi pak dobrá duše poradila klávesovou zkratku, kterou se vše vrací do původního stavu. (Což byla klika, že to tak šlo, páč jsem to pak jen tak ze zvědavosti zkusila na svym kompu a nefungovalo to.) Čímž pádem se záhada stává ještě záhadnější, protože nechápu, jak se mohlo _samo_ náááhodou zmáčknout ctrl+alt+šipkakamsi.
O tom, že se celý den bezdůvodně zapínala voda v koupelně v umyvadle na fotobuňku, že mi QIP fungoval zcela iracionálním stylem a že se mi sám od sebe vypnul telefon, kterej něco takovýho v životě nikdy neudělal, už jsou jenom přidružené skutečnosti. :)
No, vypadá to, že začínám být přístrojům v okolí lehce nebezpečná, snad nezačnou padat letadla, Mačo letí do Londýna. :D
Tak aspoň veselou písničku na závěr. Jako spousta lidí řiká, že je to děs, mně se hrozně líbí, navíc refrén je lehce zapamatovatelný po prvním poslechu. :)