Vzpomínky na mládí.

Tak jsem poslední dobou nějaká nostalgická a vzpomínám na písničky z mých mladých let. Tady je TOP 3 pro letní večery:

Robin Thicke - When I Get You Alone

Bon Jovi - Janie Don't Take Your Love To Town

Edwyn Collins - Girl Like You

Zdroj: youtube.com

Nelekněte se, druhý video se nehýbe, jde jen o tu úžasnou písničku :).

Sweet Freedom.

Možná to bude znít jako zoufalý výkřik opuštěné duše, která si nechce připustit krutou realitu, ale musím vážně říct, že čím delší dobou jsem single, tím víc mě to baví a tím víc si to užívám :).
Představa, že přijdu večer domů totálně zničená a za dveřma čeká něco, co si chce povídat, že se chci vyspat a něco se roztahuje vedle, že chci jít do kina a něco chce sedět doma na zadku a koukat na film na kompu, že chci jít kalit a něco hází jednu výčitku za druhou.. Děkuji, nechci :).
Možná je to způsobeno špatnými zkušenostmi a za pár let budu mluvit jinak, ale radši mrtvá, než zadaná! :)

Justice Is Dead.

No je tohleto normální?! Venku je tak krásně a já tvrdnu v práci. Od 9 do 21. Jo, čtete správně, 12 hodin. V sobotu. A že je venku krásně, to jsem už zmiňovala?
Ale potěšila mě jedna paní, co mi donesla zmrzlinu, to bylo od ní hezký :). A taky ten větrák, co jsem si pustila do zad, není úplně k zahození. Ale zbytek? Na pěst. Nejradši bych teď ležela na pláži a nalívala se mojitem :). Místo toho tu musím vysedávat, aby se ostatní mohli opalovat.. :D
Ať žijou paradoxy :)

Ukázka lidových umění.

Jo a taky jsem samou nudou a z touhy po exhibici natočila, jak si dělám make-up a vlasy :D
Takže jestli si myslíte, že jste natolik zvrhlí, že na to vydržíte koukat čtvrt hodiny (neni to zrychleně, takže celkem dobrý čas, ne?), tak prosím:

A není k tomu žádný komentář ani music, protože na to jsem moc líná :). A co vám budu cpát svoje písničky, když už máte občanky, že.. :)

Letní nálady.

Tak máme už skoro léto, svítíčko sluní a mně se nechce ale vůůůbec nic dělat. Klasika. O to je to horší, že zkouškové je v plném proudu, musím číst všechno, na co během semestru "nebyl čas", psát seminárky, které jsem už mohla mít dávno odevzdané, kdybych neměla spoustu zásadnějších aktivit, a učit se na ty proklaté zkoušky!
Jenže nic z toho mě moc nebere, tak si radši založím blog, zaregistruju se na Facebook.com, pustím si Oldies na SKY.FM, zkoušky přeložím na později, však ono to nějak dopadne :)
Ale zas abych nebyla za úplnou lemru, tak něco do školy přece jen občas udělám. Nemůžu za to, že holt potřebuju motivaci stresem z toho, že deadline je za 2 hodiny :)

If I Had Known I Was A Genius.

No tak ne úplně doslova, ale dnešek je dnem megaúspěchů :). Sice se hrozně nerada chlubim, ale podařilo se mi získat dostatečný počet bodů pro ukončení Dějin filosofie (sice víceméně těsně, ale i to se počítá) a chvíli na to mi přišel email týkající se dalšího dnešního testu ve znění:

Slečno X,
musím Vám pogratulovat k výsledku zpt. testu - jako jedna z mála ho máte zcela bez chyb.
Zdraví Y

Tohle potěší, ne? :)

Jen kdybych se dneska nemusela už zabývat tim fujkovatým relativismem, který absolutně nedává smysl...

Kde něco končí, něco jiného začíná.

Ne tak tento týden. Máme za sebou první sérii The Big Bang Theory, třetí sérii How I Met Your Mother, South Park má přestávku, Simpsonovi koukám devatenáctou sérii taky uzavřeli. No nic, aspoň bude čas na učeníčko :). Nebo podlehnu a začnu koukat na Battlestar Galactica :).
A když už jsem u toho učeníčka, tak se mi konečně podařilo prolomit smůlu bodování a Úvod do sociologie jsem napsala na 19 bodů :). Sice z 30 možných, ale potřeba bylo 15, tak co bych se zbytečně snažila, že... 4 kredity jsou doma a jedeme dál!
Na druhou stranu mě nepotěšil výsledek mojí snahy do Filosofie ve filmu. Uznávám, že jsem rozsah nedotáhla asi o stránku, ale ani to málo se nesetkalo s pochopením :). No nic, už jsem v životě víc věcí pokakala mnohem horším způsobem :).

Zkouškování.

Tak už je to zase tady. Poklidné dny a noci semestru plné alkoholu a jiných radovánek jsou zas na nějakou dobu pryč a nastává období stresu, kávy, energetických nápojů, přehlašování zkušebních termínů (premiéru mám už tento semestr za sebou), písmenek a sprostých slov. Po prvním neúspěchu (byla to prostě tipovačka a o dva body to nevyšlo, no) jsem naběhla do lékárny a nakoupila zásobu lecithinu a očekávám zázrak! A to okamžitě, ne do týdne, to už bude pozdě :)
Taky jsem učinila překvapující závěr - sociologie jsou kecy o ničem a pan Peter L. Berger měl asi nějaký problém s uspokojením, neb 95 % příkladů v jeho knížce se skládá z různých variací na téma sex. Nebo jsem možná přehlédla podnázev knihy. I když je pravda, že jsem teprve na straně 80, možná se ještě dozvím něco, co nevím a co nebude demonstrováno na souloži.

Boty, botky, botičky.

Asi bych se měla přihlásit na odvykačku. Abyste rozuměli, za poslední 2 měsíce jsem si koupila čtvery boty. Ty poslední dneska, ale ty jsem vážně nutně potřebovala, protože do těch Vagabondů už hrozně teklo :). Naštěstí to byla asi tříminutová akce ve stylu "Můžu dostat 38? Donesl byste mi i druhou? Hmm, hmm. Díky, vezmu si je!".

Happy birthday, zombie a jiné radosti života.

Tak máme po Zombie Walku. Akce to byla pěkná, početná (650 mrtvolek), plná krve a pracovních úrazů. Učinila jsem zvláštní objev - drtivá většina náctiletých dívek byla oděna bíle. Nechápu proč, ale byla to tam jedna baletka a nevěsta vedle druhé. Naštěstí to vyrovnávali neschopní dělníci, cyklisti, lékaři a Ježíš Kristus, nejvetší star celé akce, budiž mu země lehká :)

Vtipná byla i naše soukromá arterparty na Vinohradech, kterou ne úplně všichni (jmenovitě Salám) zvládli až do konce:

Jo a happy birthday proto, že moje milovaná sestřička měla v sobotu jeden a dvacet a já u toho nebyla :)

Něco malého na začátek.

Abyste tak asi získali představu, co tak obyčejně dělávám, rozhodla jsem se podělit se s vámi o to, co dělám právě teď:
- sedím v práci
- dočítám "Takzvané zlo" od Konráda Lorenze, abych mohla jednu milou paní docentku následně potěšit seminárkou
- psychicky se připravuji na návštěvu knihovny na ESF, kde mi (doufám) půjčí 2 výtisky téhož díla. A jestli ne, tak si zas něco vyslechnu :)
- a taky musím koupit modelínu a náplasti (protože má krásné nové botičky mi zcela zničily nožičky) a tekutý pudr a ideálně i umělou krev...
Dnešek se zatím nevyvíjí příliš příznivě, ráno jsem se snažila čtvrt hodiny odemknout dveře do práce, až jsem přišla na to, že to asi sama nezvládnu a zavolala jsem šéfce, která měla očividnou radost, že kvůli mně (Já za to nemůžu! To ten blbej klíč!) přijde pozdě na tenis :)
Jo a taky se mi dneska ráno povedly vlasy, to zas z těch lepších zpráv :)

Tak.

A máte to. Jak bych k tomu přišla? Všichni okolo mají už svůj bloggísek, jenom já, největší exhibicionista, kterého znám, nic? No to by tak hrálo.
Nečekejte hory vtipů ani vysoce sofisitkované názory na současnou politickou situaci v naší drahé zemi. Nic takového. Prostě jenom kecy, kecy, kecy.. Na druhou stranu vás to nikdo nenutí číst :)